Příběhy úspěšných
Každý z nás je jedinečný. Každý člověk má svůj vlastní příběh. Našim zaměstnancům poskytujeme možnost profesně růst již při nástupu do zaměstnání. Na každém z nás záleží, jak moc chce být úspěšný. Přečtěte si příběhy lidí, kteří to dokázali.

Elvíra Lišková, vedoucí úseku spotřebního zboží MAKRO Stodůlky
V roce 1997 jsem se brigádně účastnila akvizice zákazníků pro nově otevírané MAKRO v Ostravě. Jelikož se mi práce líbila, nastoupila jsem na plný úvazek do MAKRO jako recepční. Během tří let jsem získala pozici vedoucí zákaznické recepce a reklamací.
V roce 2002 jsem přestoupila do pražského MAKRO na stejnou pozici, kde jsem po roce kromě recepce dostala na starosti oddělení pokladen, výstupní kontroly a pult partnerů. Od roku 2004 jsem dva roky zastávala pozici vedoucího úseku pro zákazníky, poté vedoucí úseku suchých potravina a nyní mám na starosti úsek spotřebního zboží.

Daniel Graf, ředitel velkoobchodního střediska MAKRO Plzeň
Začínal jsem na pozici asistenta prodeje na oddělení cukrovinek v prosinci 1997 v Ostravě, kde jsem si byl přivydělat při studiu na vysoké škole. Během dalších let jsem se tam vždy v průběhu zimního semestru vracel na brigádu a v létě jsem doháněl chybějící zkoušky a užíval si našetřených peněz k cestování.
Od června 2000 jsem začal pracovat jako zástupce vedoucího noční směny, kde jsem strávil další cca 2 roky než jsem na podzim 2002 přešel na pozici zástupce vedoucího na příjmu zboží a následně jsem převzal pozici vedoucího oddělení koloniálu, na které jsem působil další rok .
Od června 2004 jsem přestoupil do nově vznikajícího obchodu ve Zlíně, kde jsem pomáhal s otevřením jako vedoucí úseku suchých potravin a krátce jako vedoucí úseku spotřebního zboží.
Od března 2006 jsem pak nastoupil jako ředitel pobočky MAKRO v Plzni, kde jsem byl dva roky než jsem přestoupil na stejnou pozici do MAKRO na Stodůlky. V dubnu 2009 jsem se zase vrátil zpět do plzeňského MAKRO.
Baví mě hlavně práce s lidmi, ať už to jsou kolegové, podřízení nebo nadřízení na straně jedné nebo zákazníci na straně druhé. Každá skupina potřebuje jiný přístup a jinou formu komunikace, což mě osobně pomáhá k osobnímu rozvoji a růstu, a nemusí být nutně spojeno jen s vyšší pozicí, ale třeba i s možností účastnit se mezinárodních tréninků nebo být zapojen do projektů v rámci širších pracovních skupin, které připravují strategii rozvoje společnosti do dalších let.


