Sépie obecná

Sépie obecná (Sepia officinalis, angl. cuttlefish) má měkčí maso než chobotnice. Nejčastěji se vyskytuje ve Středozemním moři a ve východních vodách Atlantického oceánu od Maroka po Norsko. Většinu života stráví na mořském dně, kde se dokáže zahrabat do písku a jeho pomocí se zamaskovat. V ohrožení vypouští hustou inkoustovou barvu, za jejíž clonou útočníkovi unikne. Hlavonožci (Cephalopoda) se v zoologickém kmeni měkkýšů (Mollusca) řadí na nejvyšší příčku vyspělosti. Slouží jim dobře vyvinutý zrak i vyspělý mozek ukrytý v chrupavčité schránce. Tito obratní dravci s tvrdými zobákovitými čelistmi konzumují kraby a další mořské živočichy i s krunýři a skořápkami.

Sépie obecná

Sepia officinalis

Sezónnost: ne

Původ: SV Atlantik

Metoda lovu/chovu: vlečné sítě

Velikost: 0,1 - 1,5 kg / ks

Tučnost: nízká

Znaky

Desetiramenatci, k nimž sépie patří, mají kromě osmi kratších i dvě výrazně delší chapadla se čtyřmi řadami přísavek. Bývají stočená, ale rychle se rozvinou v případě, že se objeví kořist. Přestože se sépie stejně jako ostatní hlavonožci řadí mezi měkkýše, pod hřbetem má vápnitý útvar nazvaný sépiová kost. Zploštělé oválné, na hřbetě tmavě pruhované tělo se na bocích mění v tenký ploutevní lem. Břicho je světlé. Dorůstají maximálně 65 cm včetně chapadel.

Využití

Čím menší sépie, tím křehčí má maso. Větší exempláře se stejně jako chobotnice naklepávají. Lze je grilovat a smažit (zde je potřeba rychlá úprava při vysoké teplotě, aby maso neztvrdlo) nebo také dusit a nadívané péci v troubě. Konzumuje se maso z pláště, ramen a chapadel, z hlavy lze připravit saláty a exotické pokrmy z více druhů ryb či mořských plodů. Inkoust je oblíbeným potravinářským barvivem (využívaným například u těstovin) s pozoruhodnou chutí a schopností zahustit omáčky či polévky.