Apelační systém
Každý z dvaceti vinařských regionů Itálie produkuje unikátní vína, v jejichž charakteru se projevují rozdílné klimatické podmínky a způsob pěstování jednotlivých odrůd. Italský systém třídění vín vychází stejně jako v případě Francie z tzv. románského vzoru. Při klasifikaci se nezohledňuje odrůda a cukernatost hroznů, ale jejich původ a specifika konkrétní vinice. Zařazení do příslušné kategorie a právo užívat konkrétní označení podléhá normám stanoveným vinařským zákonem.
Kategorie vín
Označení Vino nesou jednoduchá stolní vína určená pro běžné pití a každodenní spotřebu. Zkratka I.G.C./I.G.P. označuje zemská vína vyšší kvality a garantovaného původu, jež musí být mj. vyrobena z předepsaných odrůd. Vína z kategorie D.O.C./D.O.P. podléhají přísným kontrolám z hlediska původu, výnosu, doby zrání a jakosti. Známkou nejvyššího stupně kvality je D.O.C.G, která zahrnuje přísnější výrobní předpisy, nižší maximální výnosy a také delší dobu zrání.
Vinařské pojmy
Na etiketách italských vín se můžete setkat s výrazy, které charakterizují jejich vlastnosti, původ či způsob výroby. Obsah zbytkového cukru přibližují pojmy secco (suché), semisecco (polosuché, polosladké), abbocato (polosuché až polosladké), amabile (polosladké) a dolce (velmi sladké). Vína vyšší kvality mohou nést přívlastek Fiore, déle Classico (nejlepší polohy D.O.C. Zóny) či Riserva/Riserva Speciale (D.O.C. vína dlouhodobě zrající v dubovém sudu). Vína vyrobená zcelováním více odrůd (tzv. cuveé) se označují termínem uvaggio.
