Černá ředkev je uvnitř stejně bílá a křupavá jako ředkvička, a proto se jí často říká "ředkvička na zimu". Je sladká, ale zároveň palčivá, skoro až jako křen. Dá se velmi dobře skladovat - i díky své silné, tmavé a zvrásněné slupce - a tak je to ideální zelenina pro podzimní a zimní měsíce.
Věděli jste že..?
✔ S výraznou palčivostí ředkve se můžete vypořádat tak, že ji nakrájíme na velmi tenké plátky a v jídle ji použijeme jen minimum. Takto upravená ředkev hezky křupe a jen trochu pálí, a s přehledem ji zapojíme do jakéhokoliv salátu nebo sendviče.
✔ Pokud na vás bude chuť ředkve i tak příliš silná, můžete ji ještě před nakrájením na plátky nasolit a nechat v cedníku vykapat. Bude tak o něco jemnější.
✔ Ředkev je také možné opéct. K nasládlé chuti se tak přidá i výrazná chuť umami (jedna ze základních chutí, v češtině se označuje jako "chutná" či "delikátní").
Nákup a skladování
Kupujte vždycky spíš menší pevné bulvy (bývají méně dřevité) a vybírejte takové, které nemají žádné hluboké praskliny (budou se vám snadno zpracovávat). Ředkve občas nevhodnými podmínkami při pěstování nahořknou, proto si před větším nákupem zdroj ověřte předem.
Doma ředkev skladujte v lednici v přihrádce na zeleninu. Vydrží tam bez problémů jako jiná kořenová zelenina. Pokud na ředkvi najdete zbytky zelených stonků, tak je vždy odstraňte, zkracují totiž její trvanlivost.
Příprava
Ředkve stačí před použitím pořádně vydrbat pod tekoucí vodou a odkrojit kořínek a část, kde navazuje nať. Černou ředkev velmi snadno oloupete škrabkou. Menší kusy, které budete pouzději krájet na tenké plátky, loupat ani nemusíte.
Krájení přizpůsobte zamýšlenému jídlu. Větší kostky a hranolky odolají delší tepelné úpravě. Tenké látky a sirky jsou zase vhodné pro použití do salátů, kde necháte ředkev změknout při kontaktu se zálivkou a se solí.