Zvěřina má vedle chuťových kvalit řadu dalších předností a její konzumace je nejen kulinářským zážitkem, ale i přínosem pro lidské zdraví. Divoká zvěř se živí potravou nalezenou ve volné přírodě, a díky tomu se její maso vyznačuje vysokým obsahem vitaminů skupiny B, minerálních látek (fosforu, draslíku a hořčíku) a stopových prvků (např. železa, zinku a selenu). Zvěřina je málo tučná a lehce stravitelná a zaječí, jelení a srnčí maso je navíc bohatým zdrojem nenasycených mastných kyselin.




Více o zvěřině

  • Farmovaná zvěř

    Farmovaná zvěř žije v oplocených oborách a dostává se jí stejné péče jako hospodářským zvířatům – je dokrmována, má k dispozici pitnou vodu a je kontrolována veterinářem. Nejčastěji se tímto způsobem chovají jeleni, daňci a pernatá zvěř. Namísto lovu jsou zvířata přepravována k porážce. Dovážená zvěřina v nabídce MAKRO pochází z farmových chovů na Novém Zélandu, ve Skotsku a ve Francii.

  • Lovená zvěř

    Zvěř chovaná v revírech se volně pohybuje v lesích a na polích, kde však kromě trávy spásá i polní plodiny a stromky, a působí tak škody. Z toho důvodu je nutné udržovat ji v počtech, které nenaruší rovnováhu v hospodaření myslivců a lesníků. Zvěř se loví na podzim, a to výhradně v určeném období a povoleným způsobem. Zvěřina z České republiky, kterou naleznete v sortimentu MAKRO, pochází vždy z lovené zvěře.

  • Dělení zvěřiny

    Zvěřina se obecně člení na pernatou a srstnatou. Mezi pernatou zvěř patří bažant, koroptev, křepelka, divoká husa a divoká kachna. Srstnatá zvěř se dále dělí na spárkatou (jeleni, srnci, mufloni, divoké prase) a nízkou (zajíc, divoký králík). Spárkatou zvěř můžeme ještě podrobněji rozdělit na parohatou (jelen, srnec, daněk), rohatou (muflon) a černou (divočák).

Záruka kvalitního masa

Zdrojem zvěřiny z České republiky nabízené v MAKRO je výhradně veterinárně řádně kontrolovaná lovená zvěř splňující všechny podmínky zdravotní nezávadnosti. Maso z ulovených zvířat vyžaduje speciální zacházení. Samotný hon a případné zranění, které není smrtelné, působí zvířatům stres, který se odráží na kvalitě masa. Střely mohou také poškodit vnitřní orgány a kvůli krvácení se okolní maso snadno kontaminuje. Po usmrcení je proto třeba zvíře rychle vyvrhnout (vyjmout vnitřní orgány) a tělo dodat co nejrychleji do sběrného a prohlížecího místa nebo závodu na zpracování zvěřiny. Tam je rychle zchlazeno na teplotu nepřesahující +7 °C a prohlédnuto proškolenou osobou – členem mysliveckého sdružení, který absolvoval příslušné školení na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně. Pokud je zvíře v pořádku, myslivec vyplní prohlášení, bez něhož se ulovený kus nesmí dále prodávat.