Jídlo ve školách či nemocnicích může být zdravé, chutné a zároveň levné. To ukázal odborný seminář pořádaný makro ČR. Zřizovatelé získali i řadu tipů, jak tuto náročnou výzvu zvládnout
České školy, nemocnice či domovy seniorů mohou vařit levně, chutně, zdravě i udržitelně zároveň. Vyžaduje to ale změnit přístup a opustit systém, na který jsou roky zvyklí nejen zřizovatelé či provozovatelé jídelen a kuchyní, ale s nímž počítá i český právní rámec. Ukázal to odborný seminář věnovaný stravování ve veřejných institucích, uspořádaný velkoobchodem makro ČR pod záštitou ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka.
Jako
jedno z hlavních úskalí kvality, pestrosti a chuti jídla
v nemocnicích či školách se ukazuje už fáze sestavování jídelníčku a
nákupu surovin. Veřejné instituce musí při obstarávání ovoce, zeleniny, masa,
mléčných výrobků a dalších potravin dodržovat omezení daná zákonem o veřejných
zakázkách, zároveň by ale měly promítat do tendrů požadavky svých kuchařů i
strávníků na nutriční hodnoty, čerstvost, ale i udržitelnost potravin. „Mnozí
provozovatelé jídelen vidí rozpor v tom, soutěžit dodávky na co nejnižší
cenu a zároveň nakupovat kvalitní potraviny. Příklady dobré praxe z Česka
ale na našem semináři ukázaly, že lze obě tyto vlastnosti skloubit a rozumně
vyvážit,“ uvádí ředitel nákupu makro ČR Jan Jindra.Zmiňuje
při tom mimo jiné dynamické nákupní systémy (DNS), které řada odběratelů
největšího českého velkoobchodu využívá k pravidelným nákupům potravin.
Software pak hlídá nejen cenu zboží, ale také jeho další parametry dle
požadavků zákazníka – od původu přes čerstvost až po velikost balení.
Příklad
využití dynamického nákupního systému v praxi na semináři představila Nemocnice
Na Homolce. Vedoucí jejího stravovacího provozu Miroslav Krotký na
konkrétním pokrmu ukázal, že díky DNS lze ušetřit až čtvrtinu nákladů a
uspořené peníze pak použít na bohatší, výživnější a pestřejší menu pro
pacienty. Klíčové podle Krotkého je komunikovat s dodavateli, aby se do
tendrů v DNS zapojovali, a umět také v systému správně specifikovat
požadavky na konkrétní suroviny – například lokální potraviny objednávat ve
větší míře v té části sezony, kdy v Česku dozrávají a jsou tak
nejlevnější. To potvrzuje i místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr
pro místní rozvoj Ivan Bartoš.„Je důležité, aby veřejné
instituce naplno využívaly možnosti, které dnes mají. Nemocnice třeba mohou
požadovat, aby dodávané potraviny splňovaly různá kritéria. Mohou upřednostnit
potraviny například z ekologické produkce, sezonní, čerstvé nebo takové, které necestují
přes půl planety před tím, než se dostanou do jídelny,“ uvedl. Podporu
nemocnicím v nákupu kvalitních potravin pak připravuje i ministerstvo
zdravotnictví, jež chystá průvodce nákupy v DNS tak, aby zaměstnanci
zdravotnických zařízení uměli výhody softwarových nástrojů naplno využít.
Udržitelnost
a jiné chutě mladých
Jedním
z hlavních témat semináře byla také udržitelnost, kterou mají veřejné
instituce při nákupech v rámci veřejných zakázek dle zákona zohledňovat
všude tam, kde je to možné. Uvést do podmínek tendru na potraviny požadovaný
původ v České republice s ohledem na krátký dodavatelský řetězec a
nízkou uhlíkovou stopu však může být problematické. Hrozí nepovolené
znevýhodnění dodavatelů z jiných zemí EU. Udržitelnost se však nemusí
projevovat jen v místě původu suroviny. Záleží také na způsobu jejího
zpracování – například brambory oškrábané až v místě spotřeby vygenerují
méně odpadu z obalů, než kdyby se do nemocnice či školy dovezly již
oškrábané a zabalené. I proto dnes některé nemocnice obnovují dříve zrušené
škrabárny brambor.
Zajímavý
trend spojený s udržitelností se objevuje také u mladých lidí. Blíže ho na
semináři popsala Daniela Slováková z Útvaru gastronomických služeb
Kolejí a menz Univerzity Karlovy. Po zavedení veganských jídel do menu
v menzách největší české vysoké školy se podle ní zvýšil podíl prodaných
bezmasých jídel celkově z 16 % na 32 %. „Studenti si také často
všímají známek kvality a původu, jako je například Bio, Rain Forrest Alliance
či Fair Trade. Do menz si například vedle běžné kávy vyžádali Fair Trade kávu
vypěstovanou za férových podmínek k producentům,“ popisuje.
Na
semináři v MAKRO Akademii také zaznělo, že v Česku již funguje Mezirezortní
pracovní skupina pro institucionální stravování propojující aktivity několika
důležitých aktérů. „Všechny zapojené instituce, organizace, jednotliví
poskytovatelé či soukromá sféra mají společný cíl, a tím je zlepšení stravování
ve veřejných institucích. Chceme, aby děti ve školách, pacienti v nemocnicích,
klienti sociálních služeb a současně i zaměstnanci těchto institucí jedli
chutné a kvalitní jídlo připravené z čerstvých, udržitelných a lokálních
potravin a aby se o významu výživy i všichni učili,“ popsal cíle
skupiny místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek,
který má Mezirezortní pracovní skupinu pro institucionální stravování v gesci.
***
Velkoobchod
makro ČR dlouhodobě poskytuje své služby v prodeji potravinářského i
nepotravinářského sortimentu. Za 25 let existence na českém trhu se makro ČR
stalo silným a důležitým partnerem restaurací, hotelů a stravovacích zařízení
(HoReCa) i nezávislých obchodníků (Traders). Makro ČR má po celé České
republice přes 650 000 zákazníků, kteří těží z unikátního multikanálového mixu
velkoobchodu. Zákazníci si mohou vybrat, zda budou zboží nakupovat v jednom z
velkoformátových obchodů nebo si je nechají doručit – vše za pomoci digitálních
řešení. Mimo to je makro ČR důležitým hráčem na poli udržitelnosti. Díky
Iniciativě ČESKÉ POLE se makro ČR snaží do české gastronomie vrátit a
rozvíjet tradiční produkty českého zemědělství a společně usilovat o jejich
místo v české kultuře i gastronomii.
Makro ČR je součástí globální sítě METRO
AG se zastoupením ve více než 30 zemích. Společnost METRO má po celém světě
přes 17 milionů zákazníků, kteří mohou využít velkoformátových obchodů. Více
informací naleznete na: https://www.makro.cz/